ROZHOVOR s MUDr. Radkem Vyšohlídem: Již podezření na trombózu by mělo vést k návštěvě lékaře
Úterý 26. 2. 2019
Trombóza je cévní onemocnění, při kterém se tvoří krevní sraženiny především v hlubokých žilách dolních končetin a pánve. Uvolněná sraženina může způsobit částečné nebo úplné ucpání a zneprůchodnění cév. Jak moc je toto onemocnění nebezpečné a jak mu lze předejít, jsme si povídali s cévním chirurgem MUDr. Radkem Vyšohlídem.
Co je trombóza a jak vzniká?
Akutní žilní trombóza je závažné kardiovaskulární onemocnění s možností bezpříznakového ale i fatálního průběhu. Jde zároveň o relativně časté onemocnění. Obvykle se uvádí jako třetí nejčastější kardiovaskulární nemoc. Ročně se objeví 160 případů hluboké žilní trombózy a 400 případů trombóz povrchových žil na 100 000 obyvatel. Většinou se jedná o postižení žil na dolních končetinách, kdy se vytvoří z původně volně a hladce proudící krve sraženina, která ucpe část žilního řečiště a blokuje žilní návrat z končetiny. Hluboká žilní trombóza (dále jen HŽT) vzniká na základě interakce genetických faktorů a vlivů prostředí. Rizikové faktory HŽT vlastně odrážejí 3 základní patofyziologické procesy, kterými je poškození výstelky cév (endotelu), dále poruchu toku krve a vyšší krevní srážlivost.
Jaké jsou nejčastější příznaky trombózy?
Hlavními klinickými projevy bércové a podkolenní hluboké žilní trombózy jsou bolest, otok lýtka a barevné změny pokožky. Trombóza může být spojená s výraznou bolestivostí a otokem celé dolní končetiny spolu s klinickými známkami zvýšeného žilního tlaku. Nicméně tyto příznaky jsou nespecifické. Trombóza může probíhat i bez příznaků zvláště u hospitalizovaných pacientů a starších lidí. Již jen podezření na ni by mělo vést k návštěvě lékaře.
Jak probíhá vyšetření trombózy?
Na základě klinického vyšetření můžeme vyslovit podezření na hlubokou žilní trombózu, které však musí být ověřené ideálně celokončetinovým ultrazvukem, který ukáže chybějící průtok, trombus v žíle, případně zevní kompresi žíly a patologické změny v okolí.
Koho ohrožuje trombóza nejvíce?
Nejvíce jsou ohrožení starší pacienti nad 70 let, obézní, omezeně pohybliví, lidé po úrazech, dále s aktivním onkologickým onemocněním, s předchozí anamnézou hluboké žilní trombózy, hematologickou malignitou, s akutním infekčním onemocněním či hormonální léčbou. Specifickou skupinou jsou mladé ženy kuřačky s hormonální kontracepcí.
Vyskytuje se trombóza hlavně na dolních končetinách?
Ano, lýtkové žíly jsou typickou lokalizací onemocnění. U těhotných je vyšší riziko postižení pánevních a stehenních žil.
Je žilní trombóza nebezpečná?
Krom bolesti, otoku a změny barvy končetiny jsou nejzávažnějšími komplikacemi akutní plicní embolie, komplikující trombóza povrchových žil a následný potrombotický syndrom.
Jak probíhá léčba trombózy?
Léčba hluboké žilní trombózy je založena na stlačení pomocí kompresivní punčochy a na ředění krve. Dříve ústy podávané preparáty bylo nutné pravidelně kontrolovat a přinášely řadu negativních účinků. Aplikace pomocí injekcí byla zase nepraktická, nepohodlná a bolestivá. Aktuálně jsou na trhu nové typy preparátů, které jsou podávány v tabletách a bez nutnosti pravidelných kontrol účinných hladin léku. Léčba probíhá 3-6 měsíců, v podložených případech i déle.
Existuje spolehlivá prevence trombózy?
Mezi spolehlivé způsoby prevence patří pohyb, omezení rizikových faktorů, redukce váhy, kouření, dostatek tekutin, preventivní používání kompresivních punčoch na dlouhé lety, střídání stání a sezení. V neposlední řadě je to pak preventivní podávání léků na ředění krve u indikovaných skupin pacientů, například po chirurgických a ortopedických výkonech.
