ROZHOVOR s MUDr. Radkem Vyšohlídem: Již podezření na trombózu by mělo vést k návštěvě lékaře

Úterý 26. 2.
ROZHOVOR s MUDr. Radkem Vyšohlídem: Již podezření na trombózu by mělo vést k návštěvě lékaře

Trombóza je cévní onemocnění, při kterém se tvoří krevní sraženiny především v hlubokých žilách dolních končetin a pánve. Uvolněná sraženina může způsobit částečné nebo úplné ucpání a zneprůchodnění cév. Jak moc je toto onemocnění nebezpečné a jak mu lze předejít, jsme si povídali s cévním chirurgem MUDr. Radkem Vyšohlídem.

Co je trombóza a jak vzniká?

Akutní žilní trombóza je závažné kardiovaskulární onemocnění s možností bezpříznakového ale i fatálního průběhu. Jde zároveň o relativně časté onemocnění. Obvykle se uvádí jako třetí nejčastější kardiovaskulární nemoc. Ročně se objeví 160 případů hluboké žilní trombózy a 400 případů trombóz povrchových žil na 100 000 obyvatel. Většinou se jedná o postižení žil na dolních končetinách, kdy se vytvoří z původně volně a hladce proudící krve sraženina, která ucpe část žilního řečiště a blokuje žilní návrat z končetiny. Hluboká žilní trombóza (dále jen HŽT) vzniká na základě interakce genetických faktorů a vlivů prostředí. Rizikové faktory HŽT vlastně odrážejí 3 základní patofyziologické procesy, kterými je poškození výstelky cév (endotelu), dále poruchu toku krve a vyšší krevní srážlivost.



Jaké jsou nejčastější příznaky trombózy? 

Hlavními klinickými projevy bércové a podkolenní hluboké žilní trombózy jsou bolest, otok lýtka a barevné změny pokožky. Trombóza může být spojená s výraznou bolestivostí a otokem celé dolní končetiny spolu s klinickými známkami zvýšeného žilního tlaku. Nicméně tyto příznaky jsou nespecifické. Trombóza může probíhat i bez příznaků zvláště u hospitalizovaných pacientů a starších lidí. Již jen podezření na ni by mělo vést k návštěvě lékaře.



Jak probíhá vyšetření trombózy?

Na základě klinického vyšetření můžeme vyslovit podezření na hlubokou žilní trombózu, které však musí být ověřené ideálně celokončetinovým ultrazvukem, který ukáže chybějící průtok, trombus v žíle, případně zevní kompresi žíly a patologické změny v okolí.

Koho ohrožuje trombóza nejvíce?

Nejvíce jsou ohrožení starší pacienti nad 70 let, obézní, omezeně pohybliví, lidé po úrazech, dále s aktivním onkologickým onemocněním, s předchozí anamnézou hluboké žilní trombózy, hematologickou malignitou, s akutním infekčním onemocněním či hormonální léčbou. Specifickou skupinou jsou mladé ženy kuřačky s hormonální kontracepcí. 

Vyskytuje se trombóza hlavně na dolních končetinách?

Ano, lýtkové žíly jsou typickou lokalizací onemocnění. U těhotných je vyšší riziko postižení pánevních a stehenních žil.

Je žilní trombóza nebezpečná?

Krom bolesti, otoku a změny barvy končetiny jsou nejzávažnějšími komplikacemi akutní plicní embolie, komplikující trombóza povrchových žil a následný potrombotický syndrom.

Jak probíhá léčba trombózy?

Léčba hluboké žilní trombózy je založena na stlačení pomocí kompresivní punčochy a na ředění krve. Dříve ústy podávané preparáty bylo nutné pravidelně kontrolovat a přinášely řadu negativních účinků. Aplikace pomocí injekcí byla zase nepraktická, nepohodlná a bolestivá. Aktuálně jsou na trhu nové typy preparátů, které jsou podávány v tabletách a bez nutnosti pravidelných kontrol účinných hladin léku. Léčba probíhá 3-6 měsíců, v podložených případech i déle.



Existuje spolehlivá prevence trombózy? 

Mezi spolehlivé způsoby prevence patří pohyb, omezení rizikových faktorů, redukce váhy, kouření, dostatek tekutin, preventivní používání kompresivních punčoch na dlouhé lety, střídání stání a sezení. V neposlední řadě je to pak preventivní podávání léků na ředění krve u indikovaných skupin pacientů, například po chirurgických a ortopedických výkonech.


MUDr.  Radek Vyšohlíd, cévní chirurg

V Asklepionu se specializuje na léčbu křečových žil za využití radiofrekvenční ablace, laserů a tkáňových lepidel. Zároveň působí na Klinice transplantační chirurgie v pražském IKEM jako operatér cévních výkonů. Provádí transplantace ledvin a účastní se transplantačního programu jater a slinivky břišní. Zabývá se vyšetřením cév ultrazvukem a je propagátorem miniinvazivních operací žil pro chronickou žilní insufienci (nedostatečnost).

Sdílet na Facebooku
Souhlasím Pro správný chod našeho webu www.asklepion.cz/blog ukládáme soubory cookies. Aby vše fungovalo, jak má, potřebujeme Váš souhlas s používáním cookies.