Klíste – malý velký neprítel

Klíste patrí mezi roztoce a na svete jich existuje pres 600 druhu. U nás je nejvýznamnejsím, nejhojnejsím a nejobávanejsím tzv. klíste obecné (Ixodes ricinus), které muze být prenasecem zejména lymeské boreliózy a klístové encefalitidy.

Pro klíste je typický vývojový cyklus od vajícka, pres larvu, nymfu az k dospelému jedinci.

Ke svému vývoji potrebují krev a tu mu poskytuje hostitel – krome drobných az velkých obratlovcu, plazu a ptáku jím muze být také clovek. Klíste a jeho vývojová stadia cíhají na hostitele v tráve ci v kerích, zejména v oblastech s nadmorskou výskou do 700 m.n.m. Behem roku jsou pak nejaktivnejsí a je jich nejvetsí mnozství ke konci jara a zacátkem podzimu. Larvy a nymfy se vyskytují blízko povrchu pudy, odolné dospelé klíste nalezneme na vegetaci i metr nad zemí. Dospelý samecek merí kolem 2 mm a hostitele napadá predevsím za cílem spárení se samickou. Samicka je velká od 4 mm az do 1 cm po nasátí. Po oplodnení samicka naklade tisíce vajícek, které se mení v larvy a pozdeji v nymfy, pricemz sama za nekolik dní hyne. Zakousnutí klístete vetsinou hostitel ani neucítí, protoze klíste vylucuje do rány látky tisící bolest. Pozdeji se objevuje v míste prisátí svedení. Na cloveku mohou hodovat i larvy, které jsou malé (0,5 mm), mají svetlou barvu a proto se nekdy spatne hledají, ale také nymfy.

 

Zda nás klíste muze nakazit lymeskou boreliózou nebo klístovou encefalitidou, závisí na tom, zda je samo infikováno vyvolavateli techto nemocí. Boreliózu vyvolává bakterie Borrelia burgdorferi, kterou klíste (ale i larvy, nymfy) pri sání krve prenásí na cloveka. V prípade klístové encefalitidy (zánetu mozku a mozkových blan) je klíste infikováno virem ze skupiny arboviru a opet se muzeme nakazit prisátím infikovaného klístete (uvádí se také moznost nákazy z mléka infikovaných zvírat). Orientacne se uvádí procento infikovaných klístat u boreliózy 20 % a u klístové encefalitidy 1 %.V prírodních ohniscích nákazy (místa, kde jsou dobré podmínky pro zivot klístat, ale i zvírat, ve kterých virus prezívá, mnozí se, ci cirkulují borrelie), bývá toto procento jeste vyssí.      

 

Pred prisátím klístete je mozné se i bránit. Dobrou prevencí je pouzívání repelentu (Difussil), nosení vhodné oblecení a obuvi (dlouhé svetlé kalhoty) a v kazdém prípade dukladné prohlédnutí tela po príchodu z prírody. Také se doporucuje uzívat B komplex vitamín ci jíst cesnek – pak nebudete klísteti tolik chutnat ani vonet. V prípade klístové encefalitidy je ideální prevencí ockování.. 

 

V prípade, ze najdete na tele prisáté klíste, je treba se ho predevsím snazit co nejdríve (nejlépe do 24 hod od zakousnutí) odstranit – snizuje se tak riziko mozné nákazy.

Pred odstranením danou oblast vydezinfikujte napr. Jodisolem. Klíste nechytejte holou rukou, protoze byste si mohli potrísnit kuzi ci spojivky strevním obsahem klístat. Klíste nezakapávejte olejem, nepotírejte mastí (klíste se dusí a zvrací do rány strevní obsah i s moznou nákazou) a nemackejte. Odstrante ho setrne nejlépe pomocí pinzety, snazte se klíste uchopit u hlavicky (ne za zadecek) a vikláním do stran nebo vytahováním odstranit. Ihned po odstranení místo opet vydezinfikujte. V lékárne jsou k dostání i ruzné prípravky ci sady na odstranování klístat napr. TICK-TEST ci Antisept Juwimgel.

Po vyndání klístete je klícové sledovat dva faktory:

* zda se behem následujících 7–14 dnu (nekdy i pozdeji) v míste, kde bylo klíste prisáté, neobjeví cervená pomalu se zvetsující skvrna, casto s vyblednutím uprostred (tzv. erythema migrans)

* zda nemáte chripce podobné príznaky, jako horecku, tresavku, bolesti kloubu a svalu, nevolnost ci únavu.

V prípade, ze zpozorujete výse popsané zmeny, je nejlepsí ihned kontaktovat lékare a upozornit ho, ze jste meli klíste.

 

V soucasnosti je také mozné nechat si stanovit infekcnost klístete do 5 dnu a tak zjistit riziko mozné nákazy. Klíste (nesmí být rozmácknuté ci spálené!) po vyjmutí z kuze zabalte do igelitového pytlíku, neprodysne uzavrete a odeslete do laboratore na adresu Parazitologie Gen-Trend s.r.o., Dolní 2 SVÚ 370 04, Ceské Budejovice, tel. 724 731 832. Bohuzel toto vysetrení není hrazené pojistovnou – za vysetrení klístete na boreliózu stojí kolem 450 Kc a na klístovou encefalitidu kolem 600 Kc.

 

Borelióza (presneji lymeská borelióza) je onemocnení vyvolané bakterií Borrelia burgdorferi. Na cloveka se krome klístat muze prenést i dalsím krev sajícím hmyzem (komári, ovádi, muchnicky, blechy aj.). Projevy tohoto onemocnení jsou ruzné a nekdy nevýrazné, nebo se objevují za dlouhou dobu (mesíce ci léta), coz je velkou zrádností tohoto onemocnení, protoze pokud se nelécí vcas a správne, muze zanechat trvalé následky.

Obecne se popisují tri stádia boreliózy:

1. stádium (nekolik dní az mesícu od prisátí klístete), pro které jsou typické:

* erythema migrans – asi jen u 50 % lidí se v míste prisátí objeví cervená skvrna, kruhove se zvetsuje a uprostred bledne.

* boreliový lymfocytom – modrocervený uzlík (1–4cm), který se objevuje casteji u detí, na kuzi nosu, usního lalucku, prsní bradavce, sourku. Nekdy je pojený se zdurením mízních uzlin a chripkovými príznaky (horecka, bolesti kloubu, svalu, únava), zároven jsou zvýsené jaterní testy, projevuje se koprivka, zánet spojivek aj.

2. stádium (nekolik týdnu az mesícu od prisátí klístete), které lze pozorovat cca u 15 % nemocných, zahrnuje: 

* srdecní potíze (bolesti na hrudníku, dusnost, nepravidelný srdecní rytmus, kasel)

* poruchy nervového systému (bolesti hlavy, ztuhlost síje, poruchy hybnosti ci citlivosti,

    obrny, poruchy koordinace)

* poruchy videní

3. stádium (po mesících az letech od prisátí klístete) s sebou nese:

* atrofii kuze (tzv. acrodermatitis)

* zánety kloubu

* zánet rohovky

* zánet mozkových blan

Lécba spocívá v podávání antibiotik a pokud je nasazena v casném stadiu nemoci, lze predejít chronickým potízím. Dle stádia se antibiotika uzívají 14–28 dnu, v prípade potreby se pridávají dalsí léky, napr. kortikosteroidy ci imunosupresiva. Bohuzel proti borelióze zatím neexistuje ockovací látka.

 

I kdyz klístová encefalitida není castým onemocnením, jeho mozný vázný prubeh a trvalé následky jsou velice nebezpecné. Jedná se o zánet mozku a mozkových blan, vyvolaný virem (arbovirem), pricemz jen u cca 35 % infikovaných lidí se onemocnení zjevne projeví.

Nemoc probíhá typicky ve dvou fázích.

První fázenastupuje cca po 7–14 dnech od kousnutí klístetem a jsou pro ní typické horecky, nevolnost, únava, malátnost, bolesti hlavy a bolesti kloubu.

Tyto potíze trvají týden az dva, nekdy se prechod,í a nastupuje klidová fáze, trvající 7–15 dnu. V tomto období se nemocný cítí relativne dobre. Poté se opet objeví horecky a také príznaky postizení centrálního nervového systému (zvracení, tuhost svalstva, poruchy pameti, obrny nervu, poruchy spánku, dezorientace, svetloplachost).

Pri onemocnení je dulezité vyvarovat se fyzické námahy, protoze intenzita príznaku se s ní muze zhorsovat. Obecne je prognóza u adekvátne lécených prípadu dobrá.

Preventivním opatrením proti nákaze klístovou encefalitidou je ockování.

 

MUDr. Katarína Trísková