Staroveký Asklepion a kult boha Asklepia

Starorecký buh Asklepios, uctívaný ve staroveku jako patron zdraví a lécitelství, byl podle bájí synem boha Apollóna a nymfy Koronis. Umení lécit se naucil od moudrého a uceného kentaura Chirona. Asklepios je casto vyobrazován stojící s dlouhou drevenou holí, kolem které je ovinutý dlouhý had. Tato hul, symbolizující strom zivota, a stocený had predstavují mystické lécivé síly zeme a jsou pozustatkem pred-reckých kultu uctívajících Zemi.

Kult boha Asklepia v antice
Asklepiuv kult pochází z ostrova Kos (nekteré prameny uvádejí i mesto Trikala v recké Thesálii) a postupne se rozsíril po celém Recku a Malé Asii. V klasickém helénistickém období se Asklepiovy svatyne nacházely v mnoha malých i velkých mestech – v dnesní dobe jich je známo na tri sta. Ty nejvýznamnejsí se nacházejí v mestech Epidauros a Trikala na reckém poloostrove, v Pergamonu v Turecku, v Lebene na Kréte a samozrejme na ostrove Kos v Egejském mori. Ke kazdé z techto lécebných svatyní se po stovky let scházelo velké mnozství poutníku ze vsech míst staroreckého sveta.

Staroveké Asklepiony
Asklepiovy chrámy – Asklepiony (psáno i Asclepion, Asklépion apod.) – byly vzdy postavené na míste, kde vyveraly posvátné prameny, jejichz vode se pripisovaly lécivé úcinky zemských duchu. Protoze se verilo, ze Asklepios ovlivnuje uzdravení nemocných skrze sny, pacienti hledající pomoc se nejprve vykoupali, popili vodu z pramene a posléze spali v areálu chrámu (v tzv. abatonu). Behem snu se nemocnému zjevil sám Asklepios nebo jeho hadi (asistenti) a dali mu návod na uzdravení. Lécba zahrnovala také naprostou hladovku pred i behem casu stráveném v abatonu, koupele, modlitby a snení. Knezí, prestoze byli ve svatyni prítomni, nefungovali jako lékari, stejne tak ani neexistují zádné záznamy o lékarských osetrení v Asklepionech.

Asklepion na Kosu
Nejznámejsí ze vsech Asklepionu (a zároven i jedna z nejvýznamnejsích antických památek) lezí 2 km od východního pobrezí reckého ostrova Kos. Podle historických údaju zde zilo a tvorilo mnoho významných osob staroveku, mimo jiné i otec lékarství Hippokrates z Kosu. Unikátní zachovalý komplex objevili roku 1902 nemecký archeolog Hertsok a Rek Iakovos Zaraftis. Asklepion lezí v zelené oblasti plné cyprisu na kopci s famózním výhledem do okolí. Kvuli príkrému terénu se Asklepion rozkládá na ctyrech vzájemne propojených úrovní, tzv. andirách. V první se nacházejí ruiny rímské konstrukce z 1. st. n.l. Druhá, kde pravdepodobne sídlila lékarská skola, je známá predevsím díky dokonale zachovalým chrámovým obloukum a sochám. Zde se rovnez nacházely lázne napájené z pramenu krále Halkona a z pramenu Vournika, které pramení na hore Dikeo. Na tretí úrovni se nacházel Asklepiuv chrám z 4. století pr.n.l. Vykopávky v této oblasti odhalily také polokruhové podium a dalsí malý rímský chrám zasvecený Neronovi. Ctvrtá úroven byla vystavena ve 2. století pr.n.l. a její soucástí je velký chrám v dórském stylu, kolem kterého se nacházely cely pro pacienty.