Kdyz vás bolí záda

Bolesti zad patrí k nejcastejsím zdravotním problémum, které nám znepríjemnují zivot. Jsou také nejcasteji udávaným duvodem vzniku pracovní neschopnosti. Kde se vlastne berou?

Nezdravý zivotní styl
Bolestmi zad o ruzné intenzite trpí okolo 80 % populace v rozvinutých zemích. Alarmující je i narustající pocet detských pacientu. Dispozice k problémum se zády jsou podporovány nezdravým zivotním stylem, predevsím nedostatkem pestré pohybové aktivity. Vzhledem k cetnosti se v poslední dobe bolest zad zacíná radit k tzv. civilizacním chorobám. Tato onemocnení souvisejí predevsím se stylem zivota moderního cloveka - s pohybovou aktivitou, stravovacími návyky i psychický vytízením. Díky výraznému nárustu poctu lidí trpících temito bolestmi je tomuto problému venována i vetsí pozornost, vzniká více studií a nová resení dílcích problému. Zjistuje se vsak, ze nejlepsím a nejlevnejsím lékem je prevence. Na významu získávají neinvazivní (neoperacní) prístupy, jako jsou rehabilitacní metody a správne provádené volnocasové aktivity (trénink pod vedením trenéra s dostatecnými odbornými znalostmi, vhodné sporty, aj.).

Akutní a chronické
Z medicínského hlediska není bolest zad povazována za nemoc, ale pouze za príznak jiného onemocnení. V jednoduchém delení rozlisujeme bolesti na akutní a chronické. Akutní znamená pocátek bolestivého stavu nebo bolest krátkodobou. Casto rychle odezní a vetsinou dobre reaguje na lécbu ci vlastní reparativní procesy organismu. Horsí je, kdyz bolesti neustávají. Pokud trvají více nez tri mesíce, stávají se chronickými. Jiz v prubehu tohoto období by mel pacient absolvovat nezbytná vysetrení pro stanovení prícin neodeznívající bolesti. O zmenu stavu k lepsímu by se mel clovek zajímat uz pri prvních obtízích, i kdyby byly zatím pouze mírné. Bolest je totiz informacním mechanismem, který nám ríká, ze neco v tele není v porádku. Podcenování a prehlízení techto varovných signálu muze vést k trvalým a mnohem závaznejsím následkum.

Nechodíme po ctyrech
Vzprímené drzení, které je typické pro cloveka, s sebou nese zcela jiné nároky na páter a celý pohybový systém, nez jaké jsou kladeny na pátere zivocichu pohybujících se po ctyrech. A pritom páter cloveka a jiných savcu nejsou natolik odlisné. Navzdory gravitaci se vsak pohybový systém lidí natolik prizpusobil, ze uz nám vzprímená pozice nedelá zádné potíze. Bylo by to porádku, kdybychom si nevymysleli jednostranné a statické cinnosti, které tezce získanou rovnováhu mohou narusit a zpusobit tak vznik nám jiz tolik známých potízí.

Pozor na stereotypní zátez
Nejobvyklejsí bolesti jsou zpusobeny mechanickým namáháním tkání, napríklad dlouhodobým drzením tela v jedné poloze, které omezuje krevní zásobení a vytvárí nerovnomerný tah v okolí pátere. Pri stereotypní zátezi se také svaly unaví a vazy se neprimerene protáhnou, címz prijdou o svou ochrannou funkci pri regulaci rozsahu pohybu. Ale pozor, nevhodné mechanické namáhání muze mít prícinu i v nevhodné obuvi nebo poloze pri spánku. Zpocátku vratné zmeny se casem pri prehlízení postupne mení v nevratné. Sem patrí poskození meziobratlové ploténky, výrustky na obratlích nebo lokální hypermobilita, která je casto spojená s posunem obratlu vuci sobe navzájem. S temito zmenami se mení i prostor pro nervové struktury, které mají páter chránit. Nervy zacínají být utlacovány a drázdeny, at uz v klidu nebo pri urcitém pohybu. Vznikají místní otoky, které stav jeste dále komplikují. Casto to dojde tak daleko, ze koncetina zásobená príslusnými nervy ochrne.

K cemu mohou bolesti zad prispet?
Nevhodným zatezováním pátere se urychlují i degenerativní procesy zpusobené bezným opotrebením v prubehu stárnutí. Nedostatek pohybu podporuje vznik osteoporózy a s ní spojeného nebezpecí zborcení obratlu. Toto zborcení je nekdy velmi nenápadné, ale projeví se jak bolestmi, tak i výrazným zvetsením kyfózy - zakulacením hrudní pátere. Jinou prícinou mohou být onemocnení, jako je Bechterevova choroba nebo revmatoidní artritida, které napadají kloubní struktury, omezují pohyb a vyvolávají bolestivé drázdení. Jindy je prícinou bolesti deformita podmínená geneticky a vyvíjí se jiz od detství nebo graduje v obdobích zrychleného rustu. K temto patrí idiopatická skolióza (vychýlení pátere do stran, kdy není známa prícina vzniku) nebo Scheuermannova choroba (kulatá záda zpusobená klínovitým tvarem obratlu).

Co delat?
U akutních stavu bývá prícina v úrazech a pretízeních zpusobených náhlým pohybem, kdy dojde k distenzi – natazení vazivových struktur. Ty pak pusobí bolestivé drázdení a omezení pohybu. V lehcích prípadech casto stací klid a telo se s tímto poskozením vyporádá samo. Pokud bolestivý stav neustupuje, muze pomoci jednorázová intervence lékare nebo intenzivní rehabilitace zamerená na obnovu puvodního stavu. V prípade chronických bolestí, kdy naopak není kladná reakce na lécbu, se je treba zamyslet i nad moznou prícinou vzdálenejsího pusobení z pohybového systému, který je svou funkcí celý propojen. Vzdálenejsí pusobení se týká i vnitrních orgánu, jejichz onemocnení se muze projevit práve bolestí nekteré cásti zad.

Mgr. Michal Ton, fyzioterapeut

Bolí vás záda? Pomuze vám rehabilitace! Objednat se muzete na tel. 234 716 300.

Dalsí clánky císla

• Kdyz vás bolí záda
• Test: jaké svetlo vám pomuze?
• 9krát parodontitida
• Perfektní plet
• Vysoký obsah cukru zvysuje riziko srdecních chorob
• Jak v léte cvicit a neutopit se v potu

• Zpet na titulní stranu

Vase problémy

• Ploténky