Asklepion / Archiv Anews / 2007 / 09.04. – 15.04.2007 / Letní cas z pohledu lékare
Letní cas z pohledu lékare
Víte, jaký vliv muze mít na organismus zmena letního a zimního casu? Ctete, co si myslí odborníci.
Ackoli je letní cas opatrením, které mení zivot stamiliónum lidí, o jeho biologické dopady se vlastne mnoho skutecných vedcu nezajímalo a najít opravdu fundované publikace na toto téma je problém.
Proc cas vubec posunovat?
Duvodem hodinových posunu v rámci letního a zimního casu je tradovaná ekonomické smysluplnost – ovsem rada novodobých propoctu dokazuje, ze to vubec nemusí být pravda. Pri dnesních technických parametrech spotrebicu neprinásí letní cas valné úspory dokonce ani podle jeho fanousku. Nejoptimistictejsí studie z roku 1975 mluví o 1 % úspor, ovsem za cenu vyssích odberu elektrického proudu ve spickách, a ostatní studie uvádejí méne nez 1 %. Napríklad Austrálie chtela v roce 2000 usetrit zavedením letního casu pri olympiáde – spotreba energie se zvýsila vetsím pouzíváním klimatizace o 0,45 %…
Poruchy spánku i deprese
Ani v medicíne nenajdeme ani jednu práci dokazující prospesnost takového opatrení. „Otec“ letního casu, Benjamin Franklin, sice v roce 1784 ocekával zlepsení zdraví delsím sportováním díky prodlouzení odpoledne. Moderní civilizace, ve které se ani pracovní doba, ani casy vysílání televizních poradu nemení, zádné zlepsení nezaznamenala. Ba naopak. Samotný prechod z jednoho casu do druhého (jak na jare, tak i na podzim) vyvolá významné zhorsení stavu u osob s poruchami spánku a se sezónne podmínenými poruchami nálad a depresemi. Velmi citlivých je na zmenu casu asi 14 % obyvatelstva, kterí pocitují obtíze prekvapive po dobu nekolika dnu (doba spánku se zkracuje v prumeru 64 minut a kvalita spánku se snizuje o 10 %). U nemocných osob neplatí, zdá se, pravidlo známé z preletu casových pásem, ze jedna hodina posunu se upraví za 1 den (sedm hodin posunu za týden atd.). Nemocní lidé vyzadují pri zmene casu zvýsené dávky léku a psychoterapii. Asi 36 % populace udává zhorsení „jarní únavy“ v dusledku zmeny casu (nervozita, bolesti hlavy, neschopnost soustredení…).
Nemectí výzkumníci Pfaff a Weber analýzou 1073 nehod u citlivých osob prokázali, ze dochází k významnému nárustu poctu dopravních nehod u techto lidí v dobe zmeny casu (zejména v 5,30 a v 19,30). V jiné studii z USA zkoumali piloty a chirurgy v období zmeny casu a simulovali slozité úkony odpovídající jejich práci – a prokázali jednoznacne vyssí pocet omylu.
Seriózního výzkum stále chybí…
Lze tedy konstatovat, ze at uz je letní cas smysluplný ci ne, bylo by vhodné, aby byli citliví lidé pouceni. Meli by se v tomto období (zejména ráno a vecer) vyvarovat prepínání svých sil, po dohode s lékarem by meli zvázit docasné zvýsení léku, které berou, a lidé v nárocných profesích by se meli, pokud je to mozné, vyhýbat krizovým momentum (napríklad chirurg by nemel zkouset novou operaci). Hlavne by se ovsem celé problematice mela venovat vetsí pozornost; nesmírne zajímavou je napríklad otázka který presný den je pro zmenu casu nejvýhodnejsí.
As. MUDr. Roman Smucler, CSc.
Foto: freephotosbank.com
Dalsí clánky císla
Vase problémy
